Naše vypravování začíná na jednom nejmenovaném českobudějovickém nádraží kolem deváté hodiny ranní. Právě v tuto chvíli se tam totiž začal srocovat podivný dav dětí i lidí, povětšinou z Hanace. Čím více bylo lidí a batohů, tím více bylo problémů. Po úspěšném naložení věcí do Montyho auta se startovní posádkou Monty – Dáva jsme se jali my z vedení počítat, kolik nás je. Počítali jsme to čtyři – Já (Brouk), Kosťa, Šampus a Milda – ale pořád jsme se nemohli dopočítat. Chyběla nám holt vejška, abychom zjistili, že je nás jedenáct a že nikdo další nepřijde.