Výprava na CELNICI - článek od JEKY

Autor: Lenka Filipová <slavnalenca(at)seznam.cz>, Téma: Kronika, Vydáno dne: 21. 02. 2011

V pátek v 17:45 jsme se sešli před Mercury, rozdělili jsme si jídlo a vydali se na nástupiště číslo 31. Nasedli do busu a naštěstí (nebo na neštěstí ) absolvovali jen 56 minutovou cestu do Nových Hradů. Zavzpomínali na letošní tábor na Sovím Hnízdě a vydali se dva km na Celnici u Nových Hradů.

FOTKY



Cesta rychle uběhla, a tak jsme brzy byli na základně. Už z dálky bylo jasné, že tahle ubytovna bude hodně, ale hodně luxusní. Naše předpoklady se vyplnily hned, jak jsme vstoupili. Přivítali nás milí správci (mezi nimi byl i pro mnohé z nás poprvé v životě spatřený PUPEK). Po vybalení věcí do HOTELOVÝCH pokojů jsme nováčky, kteří přišli doplnit naše řady, rozdělili do týmů. Po několikáté přijel Krumlovský Jenda, po druhé jeho mladší brácha Vojta, no a nesmíme opomenout bývalé členy Amazonek Vevy,Naty,Bára,Číča a Špunt. No a honem na hru! Nacházeli jsme se v Rakousku-Japonsku. Ve skutečnosti jsme byli v Rakousku, ale ve Fogovi jsme se nacházeli skoro na druhém konci světa.

Abychom mohli vyplout na moře všichni, museli jsme složit kapitánské zkoušky. Na to ale přece musíme dobře znát všechny přístavy, města, průlivy, ale i hory a řeky. Nezbylo nám nic, než běhat k místům označenými baterkami, zapamatovat místo a co nejpřesněji překreslit do NAŠÍ mapy. Byla to sice fuška, ale nakonec to všechny týmy bravurně zvládly. Pak jsme v chatě hráli různé hry, uzlovali a večer zpívali. Večerka byla v jedenáct.


 V sobotu ráno jsme běželi na rozcvičku přes Rakousko a hráli hru s ponožkou. Dopoledne jsme hráli spoustu her, jako přenášení pexes kolíčky, hledání lodních lístků (někteří z nás si s sebou vzali lítací auto a jiní raft). Bohdy si s sebou na spříjemění cesty vzal princeznu, Klouzy milence a to vše si nanosili kolíčky vážení přátelé! Po obědě, ke kterému byly špagety jsme hráli hry - šifrování (a jak je J proč GIBON nepatří na poušt), a pak noční týmové nemoci. Večer jsme zpívali. Večerka byla v jedenáct. Opět.


 Ráno po rozcvičce a snídani zase hry, živé dostihy, Cocís všechno protočili. Po O jsme ještě stihli hru město,jméno.....(!ŠLUPKA JE VĚC MILDO!),  a pak uklízeli. V půl třetí jsme opouštěli celnici. Se slzami v očích jsme se loučili s luxusem, o kterém se nám do teď mohlo jen zdát! Ale jsme zase o krůček dál k vítězství nad FOGEM!!!!!!

 

JEKY